Nejčastější závady v průvzdušnosti budovy

Velice častým únikem stavby jsou otvorové výplně. Samotný princip okna nemůže nikdy zaručit 100% těsnost. To ani není zcela potřeba. Je ale potřeba dosáhnout potřebné těsnosti. Moderní eurookna toto zajišťují. Velice důležité je však napojení oken na pokračující konstrukce. U dřevostaveb se velmi důrazně doporučuje přelepení připojovací spáry okna přelepit zevnitř parotěsnou páskou a tím de facto napojit parozábranu na okno, a z venku paropropustnou páskou. Docílíme tím nejen správné fungování spáry, ale zároveň ochráníme spáru před UV zářením a vodou.
U difusně uzavřených konstrukcí je doporučené provádět měření ve fázi, kdy je dokončena vzduchotěsnící vrstva budovy a zakotvena do podkladní konstrukce. Při testu vznikají podtlak a přetlak, který by mohl delší volnou délku parozábrany poškodit, nebo i zcela strhnout. Při dostatečném zajištění se pak provede její kontrola. Důraz při kontrole se musí klást na napojení folie (dokonalé přelepení páskou) mezi jednotlivými kusy folie a napojení na ostatní konstrukce. Z pravidla jsou kritické body v místě napojení 3 konstrukcí (napojení u základu a na strop v rohu domu).
U difusně otevřených konstrukcí tvoří vrstvu zajišťující vzduchotěsnost z pravidla vnitřní plášť z konstrukčních desek. Tyto desky musí mít dostatečně nízkou průvzdušnost. Tomu lze pomoci slepením desek a přelepením spár parotěsnou páskou. Detailům napojení na podkladní a z vrchu navazující konstrukci může být též problematické a je předmětem kontroly.
U obou druhů konstrukcí je nutné dbát na to, aby návazná řemesla nepoškozovala vzduchotěsnící vrstvu. V případě dodatečných prostupů přes tuto vrstvu je nutné se ujistit, že vzniklé otvory jsou důkladně zatěsněny. Týká se to zpravidla prostupů vzduchotechniky, zásuvek a rozvodů vody.

Chyby, které ovlivňují výslednou hodnotu průvzdušnosti mohou vznikají ve dvou fázích.

1. Fáze – Návrh

• nedostatečná příprava konstrukčních řešení (stavebník nemá podklady a improvizuje)
• nevhodná skladba konstrukce (parozábrana je nekontrolovaně porušována instalacemi)
• aplikace netěsných prvků (větrací mřížky, vnější rolety, digestoře, komíny, střešní výlezy atd.)
• nekompletní řešení parozábrany (návaznost mezi podlažími, vikýři, nevytápěnými prostory atd.)

2. Fáze – Realizace

• porušení celistvosti vrstvy při montáži nebo později pracovníky jiných řemesel
• nespojení jednotlivých částí vrstvy (nepřelepení spojů desek, nepodlepení pásů folie)
• netěsné navázání parotěsné vrstvy na základovou desku
• nepečlivá utěsnění prostupů (vzduchotechnika, elektroinstalace, nosníky apod.)
• zanedbání realizace parotěsné vrstvy ve styku stěny a stropní konstrukce
• žádné nebo nedostatečně provedené spojení parozábrany k výplním otvorů
• neutěsnění vstupů do komínových těles (vzduch uniká mezi vložkou    a nosným pláštěm)