• cs
  • en

Pojmy a zkratky v dřevařském průmyslu

BDT – blower-doot test – měření těsnosti obvodového pláště v budovách.

IR – infra red – infračervené, obvykle v souvislosti s měřením termokamerou

CARB – California Air Regulation Board – americký úřad na ochranu ovzduší, schvalovací dokument pro certifikaci vyžadovanou firmou IKEA.

FCHL – fyzikálně-chemická laboratoř

KVH – z něm. Konstrukcion Voll Holz – obchodní značka dřeva nastavovaného zubovitým spojem.

BSH – z něm. Brettschichtholz – lepené lamelové dřevo

Vzorek – representativní část určité množiny. V dřevařském průmyslu se může například jednat o materiály určené ke zkoušení. Ze vzorku se následně mohou vyrábět zkušební tělesa.

Zkušební těleso – část vzorku přímo určená ke zkoušení.

Parozábrana – hydroizolační vrstva podstatně omezující nebo téměř zamezující pronikání vodní páry do stavební konstrukce nebo vnitřního nebo vnějšího prostředí [ČSN 73 0600].

Následující slovník čerpá výklady a definice z knihy Tesařství v otázkách   a odpovědích od Ing.J.Kubeše, která vyšla roku 1934. I přes několik generací přináší aktuální informace, ze kterých by se dnes mnoho výrobců mohlo stále učit.

 

BDT – blower-doot test – měření těsnosti obvodového pláště v budovách.

IR – infra red – infračervené, obvykle v souvislosti s měřením termokamerou

CARB – California Air Regulation Board – americký úřad na ochranu ovzduší, schvalovací dokument pro certifikaci vyžadovanou firmou IKEA.

FCHL – fyzikálně-chemická laboratoř

KVH – z něm. Konstrukcion Voll Holz – obchodní značka dřeva nastavovaného zubovitým spojem.

BSH – z něm. Brettschichtholz – lepené lamelové dřevo

VZOREK – representativní část určité množiny. V dřevařském průmyslu se může například jednat o materiály určené ke zkoušení. Ze vzorku se následně mohou vyrábět zkušební tělesa.

ZKUŠEBNÍ TĚLESO – část vzorku přímo určená ke zkoušení.

PAROZÁBRANA – hydroizolační vrstva podstatně omezující nebo téměř zamezující pronikání vodní páry do stavební konstrukce nebo vnitřního nebo vnějšího prostředí [ČSN 73 0600].

Následující slovník čerpá výklady a definice z knihy Tesařství v otázkách a odpovědích od Ing.J.Kubeše, která vyšla roku 1934. I přes několik generací přináší aktuální informace, ze kterých by se dnes mnoho výrobců mohlo stále učit.

Proč nutno bráti na trámy a hlavně prkna, kulatinu rovně rostlou?

Vytnutím trámu z křivého špalku přeruší se vlákna dřevná, čímž ztrácí trám na únosnosti; totéž je, ale ve zvýšené ještě míře, u prken vyříznutých z křivin. Narovnávat kulatinu před vytesáváním nebo před rozřezáním nemá smyslu; dříví se "hodí" časem zpět. Jen přímo rostlý kmen dá spolehlivě únosné trámy a prkna.

Jaké trvání má každé dříví v úplném suchu a ponořené v čisté vodě?

V obou případech nekonečné; ve velkém parnu však dostává pukliny, jež bývají na újmu únosnosti; ve vodě bahnité dřevo zahnívá, ve vodě ale, v níž je rozpuštěn vápenec nebo křemen, zkamení časem.

Proč se hodí do vlhka dub a borovice?

Dub vzdoruje hnilobě i trouchnivění svou tříslovinou, borovice svou smolnatostí.

K jakým účelům upotřebí se jednotlivých těchto druhů?

  • Smrku na prkna, jedle na trámy - obé do sucha, obou všeobecně na trámové konstrukce; jedle dále na dlouhé piloty a hřídele, na př. do hamrů.
  • Borovice do vlhka, na vodní stavby, železniční pražce.
  • Dubu nyní zřídka, nahražuje se modřínem i borovicí; dříve na stropy   i krovy a chodníky mostů, na sloupky ve skladištích. Mimo značnou únosnost, zejména ve tlaku, má výhodu, že těžko chytá a ohoří jen na povrchu.
  • Buku lze užíti jen do sucha, jinak záhy zpuchří; impregnovaného na klíny a podkladky; na tlačené části krovů hodí se dobře.

Ke kterým tesařským pracím béřeme dříví:
1) nevyschlé
2) kde musí být dobře vyschlé na vzduchu
3) kde to není zcela nutné
4) kde má být dříví uměle vysušené?

  1. Polosyrového dříví užíváme ku stavbám do vody. Syrová borovice béře se na vodovodní roury a na sloupy pump.
  2. Na vzduchu vyschlé dříví nutno bráti na stropy a pod. konstrukce, kde nemá vzduch stále přístupu.
  3. Na krovy a pod. stavby, kde stále vzduch provívá a tudíž dříví se dosouší, není třeba úplně vyschlého dříví; pamatujme ale, že některá spojení se tu časem uvolní, neboť dřevo příčné seschne. Žádá-li se však konstrukce přesně zpracovaná, nutno k ní vzíti dobře vyschlé a přesně hraněné dříví.
  4. Uměle vysušená prkna mají se bráti na podlahy a na bednění v suchu.