Chemická ochrana dřeva – označení CE

Petr Ptáček

Chemická ochrana dřeva je v současné době prováděna většinou vodorozpustnými přípravky v čiré nebo barevné variantě. Tyto přípravky obsahují účinné látky proti biotickým činitelům, které jsou rozpuštěny nebo dispergovány ve vodě a ostatní pomocné látky včetně barviva. Barvivo ovšem ve většině případů není účinnou látkou.

Kvalita impregnace tedy není dána sytostí odstínu použitého barviva, jak se mylně mnoho investorů a stavebníků domnívá. Signální barvy užívané v přípravcích na ochranu dřeva mají signalizovat: Pozor! – tady se impregnovalo. Podnikavý „český“ člověk si vždycky cestu najde a tak po vzoru „co je zelené, to musí být přece kvalitně naimpregnované“, mnozí stavebníci tuto barvu vyžadují. V některých máčecích vanách můžete najít větší množství „obarvené“ vody bez účinných látek.

Kvalitně se dá impregnovat i s čirou variantou daného přípravku, hlavní je, aby se na povrch a do dřeva dostaly přednostně účinné chemické látky obsažené v přípravku. To, že je dřevo zelené, hnědé, žluté barvy, rozhodně neznamená, že dřevokazným houbám, hmyzu, plísním nebude chutnat…

To, že se do krovu nepustí s chutí tesařík, zajistí použitá účinná chemická látka obsažená v daném přípravku a její dostatečný nános. Potřebné množství účinných chemických látek v daném přípravku pro dané použití, např. proti hmyzu, je odzkoušeno biologickými zkouškami a na jejich základě je určeno například, zda se má krov nebo jiná součást stavby natřít, namočit, nastříkat a
jak se má daný přípravek naředit.

Zásadním problémem, který ovlivňuje kvalitu impregnace, je vlhkost dřeva. Pokud použijeme pro výrobu stavebního řeziva kulatinu, „na které ještě včera zpívali ptáci v lese“, rozřežeme ji a ihned naimpregnujeme povrchovými způsoby, postavíme krov a zateplíme, tak si „říkáme“ o problém v podobě plísní a dřevokazných hub.

Dřevo o vlhkosti nad 30 % (BNV) není možné kvalitně naimpregnovat povrchovými způsoby. I kdyby se nám podařilo dosáhnout požadovaného příjmu a průniku, tak při vysychání pod BNV nám vzniknou výsušné trhliny o šířce a hloubce i několika cm a délce i desítek cm (Obr. 2), kterými může být dřevo napadeno jak dřevokaznými houbami tak i hmyzem. Problematické může být i zateplení mokrého dřeva, vlhkost ze dřeva uniká, což se může projevit růstem plísní. Samozřejmě můžeme provést přeimpregnování trhlin na stavbě, ale pozor na parozábrany, které mohou při kontaktu se slabými kyselinami vykazovat opačný efekt, propouští vlhkost dovnitř a ne ven. U zaschlé impregnační látky na povrchu dřeva tento problém většinou nehrozí.

Vlhkost dřeva

1. Povrchová ochrana – vlhkost do BNV (bod nasycení vláken cca 30 %) – při této vlhkosti se provádí povrchová ochrana – máčením, postřikem, nátěrem, ponořováním. Při impregnaci dřeva o vlhkosti do 30 % povrchovými způsoby je možné provádět kontrolu nepřímou zkouškou (např. vážení před a po impregnaci). Při vlhkosti nad 30 % provádíme kontrolu impregnace pouze přímou metodou (přímé stanovení účinných látek) u každé výrobní dávky a dodatečným přeimpregnovaním vzniklých výsušných trhlin.
2. Tlaková impregnace – impregnaci provádíme do vlhkosti dřeva 40 %. Při impregnaci dřeva o vlhkosti nad 30 % provádíme dodatečné přeimpregnovaní vzniklých výsušných trhlin při poklesu vlhkosti pod 30%, tzn. dřevo při použití v třídách ohrožení 1,2.

Způsoby kontroly

Přímá metoda

Měla by se provádět vždy v případě povrchové ochrany při vlhkosti dřeva nad 30 % nebo v případě, že si nejsme jisti, zda byla impregnace provedena kvalitně.

Příjem ochranného prostředku – se zjišťuje kvantitativním stanovením obsahu účinných látek ve dřevě analytickými metodami dle použitého ochranné prostředku. Podle obsahu účinných látek se provede přepočet na příjem daného ochranného prostředku a třídu ohrožení, do které je impregnované dřevo určeno.

Hodnoty příjmů pro jednotlivé třídy ohrožení jsou stanovené na základě biologických zkoušek dle ČSN EN 599-1, ČSN 490600-1 pro daný ochranný prostředek. V ČR existuje v současné době pouze jediná AZL na zjišťování kvality impregnace – AZL 1031. Tuto zkoušku neakreditovaně mohou provést i někteří výrobci impregnačních prostředků.

Zjištění hloubky průniku – hloubka průniku se zjišťuje vizuálně změřením hloubky průniku na příčném řezu nebo vývrtu (ČSN 490609, ČSN EN 351-2), v případě impregnace do třídy ohrožení 3,4.

Nepřímá metoda

Provádí se v případě, vytvoří-li se spolehlivý poměr mezi požadovanou hloubkou průniku anebo příjmem, například:

• změřením hmotnosti před a po impregnaci a přepočtem příjmu na g/m2, kg/m3
• úbytkem impregnačního prostředku
• dodržením deklarované doby máčení na základě znalosti vlhkosti dřeva a koncentrace impregnačního prostředku
• nebo jinými měřitelnými parametry použitého impregnačního procesu.

V případě požadavku na průnik (tř. ohr. 3, 4) je nutno metodu kombinovat se zjišťováním hloubky průniku přímou zkouškou u každé šarže (např. použití přírůstkového vrtáku a zaslepení děr).

Možnosti kontroly impregnace

Kontrola na stavbě

Základní důkaz, zda byl použit daný ochranný prostředek, lze provést i na stavbě, takže se můžeme přesvědčit, zda je krov pouze „zelený“ nebo zda je použit deklarovaný ochranný prostředek.

Např. chemický důkaz obsahu boru nám ukáže červeným zbarvením, zda bylo dřevo naimpregnováno. Tento důkaz je možné provést u výrobků obsahujících bor, tedy např. Balpen Ex, Baufan, Bochemit Basic, Bochemit QB, Bochemit QB Hobby, Dřevosan, Dřevosan Profi, Lignofix E-Profi, Lignofix Umí To, Lignofix Primer, Katrit BaQ, Katrit Beta, Rekon, Rekon Extra, atd. U ostatních výrobků je nutno použít důkaz podle dané účinné látky. Např. pro Bochemit Plus, Katrit Delta, Lignofix Super atd. můžeme použít důkaz pro kvartérní sloučeniny. Pro Bochemit Forte, Wolmanit CX-10 důkaz pro měď.

Tento kvalitativní důkaz nám řekne, zda byla ochrana vůbec provedena nebo zda bylo použita pouze zelená voda, ale zda byla provedena dostatečně, se už nedovíme. Pro odpověď na tuto otázku se musíme vydat do laboratoře.

Kontrola v laboratoři

Nejdříve musíme ze dřeva vyextrahovat účinné látky obsažené v použitém přípravku. Je to provedeno buď extrakcí v soxletu nebo za pomoci ultrazvukové lázně a potřebných chemikálií. Potom, co se nám účinné látky podaří vyextrahovat ze dřeva, stanovíme jejich množství a provedeme přepočet na použitý ochranný prostředek. Poté už stačí jen porovnat výsledek s množstvím deklarovaným výrobcem a schváleným příslušnou autorizovanou osobou dle zákona 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a množstvím, které by měla deklarovat firma provádějící ochranu v atestu dle ČSN 490600-1 a ČSN EN 351-1.

Označení CE

Pro ochranné prostředky na dřevo zatím neexistuje harmonizovaná norma, tzn. že tyto výrobky není možné v současné době označovat CE. Existuje sice cesta vytvoření CUAP a ETA, ale zatím nebyla žádným výrobcem použita. V současné době bychom měli nalézt odkaz na impregnaci na impregnovaném dřevě na stavební konstrukce dle harmonizované normy ČSN EN 14 081-1, nebo v dokumentaci k jednotlivým dodávkám.

1393
Pila Novák 07 1393-CPD-XXXX
EN 14081-1
Nosné dřevo
C 24 – (S10)	Tříděno ve vysušeném stavu
Kód dřeviny	WPPA
Norma třídění	EN 338 + ČSN 732824-1
	+ DIN 4074-1
Reakce na oheň	D-s2, d0 (tabulka C.1)
Třída trvanlivosti	4
Impregnace	Impr. prostř. XZY P1 20g/m2

Přechodné období ČSN EN 14 081-1 skončí 1.9.2007, tzn. od tohoto data musí mít všichni výrobci uvádějící na trh konstrukční řezivo povinně certifikovaný systém řízení výroby podle této normy. Jedním z požadavků je i posouzení systému řízení výroby z hlediska impregnace. Kvalita neimpregnovaného konstrukčního řeziva je v ČR v současné době na dobré úrovni. Z hlediska impregnace je situace horší. Do budoucna budou výrobci, kteří mají v systému řízení výroby zahrnutu i kontrolu impregnace, umístěny na stránkách www.vvud.cz.

Na základě požadavků na systém řízení výroby při impregnaci dřeva VVUD vydává certifikát ověřující kvalitu impregnace s požadavky na pravidelný každoroční dohled:

Požadavky na výrobce (firmu provádějící impregnaci máčením, tlakovou impregnací)

• kontroluje příjem ochranného prostředku u každé šarže (impregnace dle postupů výrobce impregnačního prostředku, vážení …)
• kontroluje průnik (pokud je požadavek) ochranného prostředku, u každé šarže – tř. ohrožení 3,4 – min. 10 vzorků z jedné šarže
• kontroluje orientačně koncentraci – každá šarže
• kontroluje obsah účinných látek (periodicky min. po 100 impregnačních cyklech nebo 2x ročně) v máčecí vaně, impregnačním kotli (může provádět třetí strana), metoda musí být založena na přímém stanovení obsahu účinných látek. Metody stanovení hustoty, refraktometricky a nebo potenciometricky jsou pouze informativní.
• upravuje obsah účinných látek (periodicky min. po 100 impregnačních cyklech nebo 2x ročně) pokud je to nutné, v máčecí vaně (impregnačním kotli) s pomocí výrobce impregnačního prostředku a dle deklarace výrobce použitého impregnačního prostředku zejména u výrobků na ochranu dřeva obsahujících kvartérní sloučeniny
• vydává „atest“ o impregnaci na každou dávku
• kontroluje a eviduje podmínky impregnace každé dávky: vlhkost dřeva, doba máčení, teplota okolí a povrchu dřeva (při venkovních teplotách nižších než 5°C)

Požadavky na výrobce (firmu provádějící impregnaci nátěrem, postřikem)

• kontroluje příjem a průnik (pokud je požadavek) ochranného prostředku (impregnace dle požadavků výrobce impregnačního prostředku, vážení …) viz. kap. 2.
• vydává „atest“ o impregnaci na každou dávku
• kontroluje a eviduje podmínky impregnace každé dávky: vlhkost dřeva, počet nátěrů, teplota okolí a povrchu dřeva (při venkovních teplotách nižších než 5°C)

Splnit některé požadavky je poměrně náročné, největší problém bývá většinou s:

• vlhkostí dřeva
• koncentrací použitého impregnačního prostředku v máčecí vaně
• délkou máčení, která by měla být ve většině případů minimálně 1 hodina

Dobu máčení ovlivňuje mnoho faktorů – vlhkost dřeva, koncentrace použitého impregnačního prostředku, teplota dřeva a okolí, druh dřeviny atd.

Impregnované dřevo by mělo být označeno a měla by být přiložena dokumentace s informacemi o impregnaci dle ČSN EN 351-1, prEN 15228, ČSN 490600-1.

Atest prokazující kvalitu impregnace dřeva dle ČSN (STN) 49 6000-1, ČSN (STN) EN 351-1

Literatura:

1. Ptáček, P.: Podmínky uvedení produkce pilařské výroby, výrobků a sestav ze dřeva nebo na bázi dřeva na trh, Zvolen 2006
2. Směrnice rady 89/160/EHS ze dne 21. 12. 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků ve znění směrnice Rady 93/68/EHS.
3. Zákon 22/1997 Sb. – ze dne 24.1. 1997 o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
4. Ptáček, P.: Certification of wooden building construction and products in Czech republics after enter into the EU, Wood structure, properties and quality’04, Petrohrad 2004.
5. Ptáček,P.: Vliv vlhkosti na impregnaci dřeva pro stavební konstrukce, Bystrá, 2002

Ing. Petr Ptáček, Ph.D.
Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha,s.p.
AO 222, NO 1393
Na Florenci 7-9
110 00 Praha 1
ptacek@vvud.cz, tel. 221 773 730