SQ
Systém řízení kvality. Touto problematikou se zabývají normy řady ISO 9000.
Systém řízení kvality. Touto problematikou se zabývají normy řady ISO 9000.
Norma, která je určená k posuzování shody výrobku. Důležité v případě, že pro jednu věc (např. parametr výrobku ) je možné aplikovat více norem. Příkladem jsou normy ČSN EN 1995 A ČSN 73 1702.
Dokument „Požadavky na systém řízení výroby – impregnace dřeva“ ke stažení zde.
Petr Ptáček
Chemická ochrana dřeva je v současné době prováděna většinou vodorozpustnými přípravky v čiré nebo barevné variantě. Tyto přípravky obsahují účinné látky proti biotickým činitelům, které jsou rozpuštěny nebo dispergovány ve vodě a ostatní pomocné látky včetně barviva. Barvivo ovšem ve většině případů není účinnou látkou.
Kvalita impregnace tedy není dána sytostí odstínu použitého barviva, jak se mylně mnoho investorů a stavebníků domnívá. Signální barvy užívané v přípravcích na ochranu dřeva mají signalizovat: Pozor! – tady se impregnovalo. Podnikavý „český“ člověk si vždycky cestu najde a tak po vzoru „co je zelené, to musí být přece kvalitně naimpregnované“, mnozí stavebníci tuto barvu vyžadují. V některých máčecích vanách můžete najít větší množství „obarvené“ vody bez účinných látek.
Kvalitně se dá impregnovat i s čirou variantou daného přípravku, hlavní je, aby se na povrch a do dřeva dostaly přednostně účinné chemické látky obsažené v přípravku. To, že je dřevo zelené, hnědé, žluté barvy, rozhodně neznamená, že dřevokazným houbám, hmyzu, plísním nebude chutnat…
To, že se do krovu nepustí s chutí tesařík, zajistí použitá účinná chemická látka obsažená v daném přípravku a její dostatečný nános. Potřebné množství účinných chemických látek v daném přípravku pro dané použití, např. proti hmyzu, je odzkoušeno biologickými zkouškami a na jejich základě je určeno například, zda se má krov nebo jiná součást stavby natřít, namočit, nastříkat a
jak se má daný přípravek naředit.

| Obr. 1 – impregnace při vlhkosti dřeva > 30% | Obr. 2 – impregnace při vlhkosti dřeva < 30% |
Zásadním problémem, který ovlivňuje kvalitu impregnace, je vlhkost dřeva. Pokud použijeme pro výrobu stavebního řeziva kulatinu, „na které ještě včera zpívali ptáci v lese“, rozřežeme ji a ihned naimpregnujeme povrchovými způsoby, postavíme krov a zateplíme, tak si „říkáme“ o problém v podobě plísní a dřevokazných hub.
Dřevo o vlhkosti nad 30 % (BNV) není možné kvalitně naimpregnovat povrchovými způsoby. I kdyby se nám podařilo dosáhnout požadovaného příjmu a průniku, tak při vysychání pod BNV nám vzniknou výsušné trhliny o šířce a hloubce i několika cm a délce i desítek cm (Obr. 2), kterými může být dřevo napadeno jak dřevokaznými houbami tak i hmyzem. Problematické může být i zateplení mokrého dřeva, vlhkost ze dřeva uniká, což se může projevit růstem plísní. Samozřejmě můžeme provést přeimpregnování trhlin na stavbě, ale pozor na parozábrany, které mohou při kontaktu se slabými kyselinami vykazovat opačný efekt, propouští vlhkost dovnitř a ne ven. U zaschlé impregnační látky na povrchu dřeva tento problém většinou nehrozí.
Měla by se provádět vždy v případě povrchové ochrany při vlhkosti dřeva nad 30 % nebo v případě, že si nejsme jisti, zda byla impregnace provedena kvalitně.
Příjem ochranného prostředku – se zjišťuje kvantitativním stanovením obsahu účinných látek ve dřevě analytickými metodami dle použitého ochranné prostředku. Podle obsahu účinných látek se provede přepočet na příjem daného ochranného prostředku a třídu ohrožení, do které je impregnované dřevo určeno.
Hodnoty příjmů pro jednotlivé třídy ohrožení jsou stanovené na základě biologických zkoušek dle ČSN EN 599-1, ČSN 490600-1 pro daný ochranný prostředek. V ČR existuje v současné době pouze jediná AZL na zjišťování kvality impregnace – AZL 1031. Tuto zkoušku neakreditovaně mohou provést i někteří výrobci impregnačních prostředků.
Zjištění hloubky průniku – hloubka průniku se zjišťuje vizuálně změřením hloubky průniku na příčném řezu nebo vývrtu (ČSN 490609, ČSN EN 351-2), v případě impregnace do třídy ohrožení 3,4.
Provádí se v případě, vytvoří-li se spolehlivý poměr mezi požadovanou hloubkou průniku anebo příjmem, například:
V případě požadavku na průnik (tř. ohr. 3, 4) je nutno metodu kombinovat se zjišťováním hloubky průniku přímou zkouškou u každé šarže (např. použití přírůstkového vrtáku a zaslepení děr).
Základní důkaz, zda byl použit daný ochranný prostředek, lze provést i na stavbě, takže se můžeme přesvědčit, zda je krov pouze „zelený“ nebo zda je použit deklarovaný ochranný prostředek.
Např. chemický důkaz obsahu boru nám ukáže červeným zbarvením, zda bylo dřevo naimpregnováno. Tento důkaz je možné provést u výrobků obsahujících bor, tedy např. Balpen Ex, Baufan, Bochemit Basic, Bochemit QB, Bochemit QB Hobby, Dřevosan, Dřevosan Profi, Lignofix E-Profi, Lignofix Umí To, Lignofix Primer, Katrit BaQ, Katrit Beta, Rekon, Rekon Extra, atd. U ostatních výrobků je nutno použít důkaz podle dané účinné látky. Např. pro Bochemit Plus, Katrit Delta, Lignofix Super atd. můžeme použít důkaz pro kvartérní sloučeniny. Pro Bochemit Forte, Wolmanit CX-10 důkaz pro měď.
Tento kvalitativní důkaz nám řekne, zda byla ochrana vůbec provedena nebo zda bylo použita pouze zelená voda, ale zda byla provedena dostatečně, se už nedovíme. Pro odpověď na tuto otázku se musíme vydat do laboratoře.
Nejdříve musíme ze dřeva vyextrahovat účinné látky obsažené v použitém přípravku. Je to provedeno buď extrakcí v soxletu nebo za pomoci ultrazvukové lázně a potřebných chemikálií. Potom, co se nám účinné látky podaří vyextrahovat ze dřeva, stanovíme jejich množství a provedeme přepočet na použitý ochranný prostředek. Poté už stačí jen porovnat výsledek s množstvím deklarovaným výrobcem a schváleným příslušnou autorizovanou osobou dle zákona 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a množstvím, které by měla deklarovat firma provádějící ochranu v atestu dle ČSN 490600-1 a ČSN EN 351-1.
Pro ochranné prostředky na dřevo zatím neexistuje harmonizovaná norma, tzn. že tyto výrobky není možné v současné době označovat CE. Existuje sice cesta vytvoření CUAP a ETA, ale zatím nebyla žádným výrobcem použita. V současné době bychom měli nalézt odkaz na impregnaci na impregnovaném dřevě na stavební konstrukce dle harmonizované normy ČSN EN 14 081-1, nebo v dokumentaci k jednotlivým dodávkám.
![]() |
|
| 1393 | |
|
Pila Novák 07 1393-CPD-XXXX |
|
|
EN 14081-1 |
|
|
Nosné dřevo |
|
|
C 24 – (S10) |
Tříděno ve vysušeném stavu |
|
Kód dřeviny |
WPPA |
|
Norma třídění |
EN 338 + ČSN 732824-1 |
|
+ DIN 4074-1 |
|
|
Reakce na oheň |
D-s2, d0 (tabulka C.1) |
|
Třída trvanlivosti |
4 |
| Impregnace |
Impr. prostř. XZY P1 20g/m2 |
| Obr. 3 – Příklad možného označení impregnovaného konstrukčního řeziva v přiložené dokumentaci |
Přechodné období ČSN EN 14 081-1 skončí 1.9.2007, tzn. od tohoto data musí mít všichni výrobci uvádějící na trh konstrukční řezivo povinně certifikovaný systém řízení výroby podle této normy. Jedním z požadavků je i posouzení systému řízení výroby z hlediska impregnace. Kvalita neimpregnovaného konstrukčního řeziva je v ČR v současné době na dobré úrovni. Z hlediska impregnace je situace horší. Do budoucna budou výrobci, kteří mají v systému řízení výroby zahrnutu i kontrolu impregnace, umístěny na stránkách www.vvud.cz.
Na základě požadavků na systém řízení výroby při impregnaci dřeva VVUD vydává certifikát ověřující kvalitu impregnace s požadavky na pravidelný každoroční dohled:
Splnit některé požadavky je poměrně náročné, největší problém bývá většinou s:
Dobu máčení ovlivňuje mnoho faktorů – vlhkost dřeva, koncentrace použitého impregnačního prostředku, teplota dřeva a okolí, druh dřeviny atd.
Impregnované dřevo by mělo být označeno a měla by být přiložena dokumentace s informacemi o impregnaci dle ČSN EN 351-1, prEN 15228, ČSN 490600-1.
| Název firmy: | ABCD spol. s r.o. |
| Adresa: | Horní 23
123 45 Dolní Lhota |
| Množství impregnovaného dřeva: | 10 m3 |
| Impregnace provedena pro: | EFGH spol. s r.o.
Dolní 45 123 45 Horní Lhota |
| Vlhkost dřeva před impregnací: | do 30 % |
| Kvalita dřeva: | dřevo na stavební konstrukce – ČSN 732824-1
- STN 491531 |
| Název výrobku: | Ochranný prostředek – XYZ |
| Typové označení: | FB, P, IP, 1, 2, 3, D, SP – ČSN 490600-1
IV, P, B, W, 2 – STN 490600-1 |
| Účinná látka: | kyselina boritá – 18 %
alkylbenzyldimethylamonium chlorid – 18 % |
| Aplikační koncentrace: | 5 % |
| Použitý způsob impregnace: | dlouhodobé máčení – délka min. 1 hod, pro třídu ohrožení 2 (dle ČSN 335-1,2) |
| Příjem ochranného prostředku: | třída ohrožení 2 – 20 g/m2 |
| Třída průniku dle ČSN (STN) EN 351-1: | třída ohrožení – 2 – P1 – do 3 mm od bočních ploch |
| Rok a měsíc provedené ochrany: | 200x, x |
| Termín kontroly ochrany: | 20xx, x |
| Jméno pracovníka provádějícího ochranu: | …………… |
|
Ochrana dřeva byla provedena podle ČSN 49 06 15 a technologického postupu firmy XYZ, spol. s r.o., při vlhkosti dřeva do 30 %. Po provedené impregnaci pro třídu ohrožení 2 musí být dřevo skladováno pod střechou. |
|
| V …………………, dne xx.xx.200x |
…………………….. odpovědná osoba |
Ing. Petr Ptáček, Ph.D.
Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha,s.p.
AO 222, NO 1393
Na Florenci 7-9
110 00 Praha 1
ptacek@vvud.cz, tel. 221 773 730
Akreditovaná zkouška dle ČSN EN 13 829. Ceník, objednávka
více o BDT
Měření povrchových teplot termokamerou Testo 880-3
více o termografii
informace o akustických měřeních
akustická měření
Certifikace výrobků a posouzení shody pro český i evropský trh.
více o certifikaci výrobků
Zkušební laboratoř č. 1031 akreditovaná ČIA. Praha Florenc a Březnice
více o laboratořích
Dle Metodického pokynu koordinačního pracoviště TZUS Praha, s.p. k postupu podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb. v platném znění Posuzování shody výrobku kusové a nesériové výroby podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb. (PS-PRZ 10/3.7/204) výrobce oken má sám posoudit vlastnosti výrobku dle přílohy ZA normy ČSN EN 14 351-1. Notifikovaná osoba se posouzení neúčastní. Na žádost výrobce může zkušebna provést zkoušky/výpočty pro počáteční zkoušky typu nebo zpracovat popis systému řízení výroby.
V praxi velice obtížně představitelné. Pro truhláře, který vyrábí okna, jako okrajovou činnost není zkrátka možné uhradit desetitisíce za zkoušky vyžadované na oknech.
Dřevařský ústav Praha po spolupráci s výrobci oken odzkoušel sadu oken s „běžnou konstrukcí“. Tyto protokoly jsou včetně posouzení shody k dispozici pro pomoc s posouzením kusové výroby oken. Jedná se o typy EURO 78, EURO 68 a špaletová okna.
V případě zájmu se prosím obracejte na Petra Nováčka, DiS.