Zkušební laboratoř Dřevařského ústavu nově umožňuje provést informativní malorozměrové zkoušky pro hodnocení chování nosných a požárně dělících stěnových konstrukcí na bázi dřeva při působení požáru.

Vyzkoušet je možné i požární odolnost jednotlivých výrobků, například panty, kliky, kukátko u dveří, nebo ověření konstrukčních detailů, například spoje mezi stěnou a stropem dřevostaveb, izolačních podložek, protipožární materiály, rozvody instalací, příčky.

Na základě porovnání a zjištěných výsledků bude možné posoudit vliv těchto konstrukcí na odstupové vzdálenosti staveb.

Jedná se o zkoušky malých panelů, nikoliv obvyklých rozměrů 3 x 3 metry. Zkouška probíhá za menších nákladů pro laboratoř, což se projeví i v nižším poplatku pro výrobce.

Dřevostavby nespadají svým konstrukčním systémem do skupiny nehořlavých konstrukcí. U skladeb stěn a stropů dřevostaveb je nutné správně zatřídit druh konstrukčních částí do skupin DP1, DP2, DP3.

Zatřídění se určuje podle toho, z jakých stavebních materiálů a výrobků sestávají, jakou třídu reakce na oheň vykazují. Hodnotí se chování stavebních konstrukcí za požáru jako celku, tedy jakým způsobem mohou hořlavé stavební výrobky použité v konstrukci zvyšovat intenzitu požáru a zda mohou mít vliv na její únosnost a stabilitu.

Dle českých technických norem jsou:

• Stavební konstrukce druhu DP1 – nezvyšují v požadované době intenzitu požáru a sestávají se především z nehořlavých materiálů a výrobků (třída reakce na oheň A1 nebo A2).
• Stavební konstrukce druhu DP2 – nezvyšují v požadované době intenzitu požáru a nosné části mají třídu reakce na oheň B až D nebo i třídu reakce na oheň B až E, pokud na nich stabilita konstrukce nezávisí (např. izolace), krycí vrstvy jsou třídy reakce na oheň A1 nebo A2.
• Stavební konstrukce druhu DP3 – v požadované době požáru mohou jeho intenzitu zvyšovat a nejsou na ně vztažena žádná materiálová omezení.

Zatřídění konstrukce ovlivňuje nejen projektový návrh domu, ale také jeho osazení na konkrétní místo, aby požárně nebezpečný prostor zůstával na vlastním pozemku. Stavitelé tedy potřebují znát zatřídění svých konstrukčních systémů do jednotlivých kategorií.

Kontakt: A. Novotný (novotny (@) vvud.cz), P. Nováček (novacek (@) vvud.cz)

Třetí ročník odborné konference ČKLOP je určený převážně výrobcům oken, montážním firmám a výrobcům komponentů pro výrobu a montáž oken. Uskuteční se v Litomyšli dne 5. října 2023.

Jedním z přednášejících bude i dřevařský inženýr, Ing. Mgr. Marek Polášek, Ph.D., který představí téma: „Dřevo jak jej (možná) neznáme“.

Přihlášku a detailní program konference najdete na stránkách pořadatele.

Ve středu 20. září proběhnou na mezinárodním stavebním veletrhu For Arch 2023 dvě přednášky odborníků Dřevařského ústavu.

Od 11 hodin bude Jiří Provázek přednášet na téma KONSTRUKČNÍ OCHRANA DŘEVOSTAVEB. PROČ JE DŮLEŽITÁ, JAK VYPADÁ A K ČEMU SLOUŽÍ?

Způsob založení a výstavba dřevostaveb má svá pravidla. Mezi jedno ze základních doporučení při návrhu i realizaci dřevostaveb patří dodržení tzv. konstrukční ochrany domu. Jaká jsou tato základní pravidla? K čemu slouží? Jak vypadá správná ochrana konstrukce v praxi? To vše představí auditor Dřevařského ústavu ve své přednášce.

Od 14 hodin bude Jiří Brich hovořit na téma JAK PROBÍHÁ KONTROLA A DIAGNOSTIKA DŘEVOSTAVEB? V JAKÉ FÁZI ROZESTAVĚNOSTI DOMU SE REALIZUJE A CO SE MÁ KONTROLOVAT?

Výstavba je proces, který může být nastaven jako systém s operativními odchylkami, jako sada pravidel pro klíčové oblasti nebo jako soubor kroků s vysokou mírou improvizace. Jak lze kontrolovat proces výstavby a na co se zaměřit? Technici Dřevařského ústavu navštíví ročně kolem 300 dřevostaveb. Při diagnostice objektů i při hledání „záhadných“ příčin vad a poruch staveb se setkali již s mnoha chybami. Ve své práci se dlouhodobě snaží podporovat kvalitu dřevostaveb i rozšiřovat znalosti stavitelů, montážníků, projektantů i investorů. Technik Dřevařského ústavu se ve své přednášce podělí o zkušenosti a doporučení pro investory.

Více o 34. mezinárodním veletrhu For Arch najdete na stránkách pořadatele zde.

Volná vstupenka ke stažení zde.

Riziko dřevěných rozhleden se vždy skrývá uvnitř. Pouze vizuální kontrolou se nedá kvalita a skutečný stav dřevěných konstrukcí správně posoudit. Nešťastná událost na vyhlídkové věži v Markvarticích na Děčínsku potvrdila, že pohledová kontrola bez odborné analýzy stavu dřeva nestačí.

I když správci majetku dělají vizuální kontrolu dřevěných konstrukcí, jako jsou rozhledny, mosty nebo lávky, nemohou tak posoudit skutečný stav objektu. Dřevěné konstrukce ve venkovním prostoru, na které má přístup veřejnost, potřebují i měření vlhkosti uvnitř dřevěných prvků, odběry vzorků spojené s mykologickou analýzou v akreditované laboratoři, pravidelnou kontrolu konstrukční ochrany spojů, zhodnocení slabých míst stavby, odborný návrh sanačních nebo ochranných opatření. Nutné jsou k tomu znalosti odborníka, který posoudí vlastnosti použitého dřeva, způsob jeho spojení s dalšími materiály, usazení na místo, působení povětrnostních podmínek a mnoho dalšího.

„Starostové a správci majetku jsou v nevýhodě, když musí převzít zodpovědnost za stav dřevěných objektů pro veřejnost, i když není nastavena a neprobíhá odborná preventivní kontrola během jejich provozu“, uvedl Ing. Luboš Drahňovský, technik Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského, Praha, s. p. (Dřevařský ústav), a doplňuje: „Dřevěným konstrukcím trvale vystaveným vlivům povětrnosti nestačí pouze vizuální kontrola.“

Ing. Jitka Beránková, Ph.D., ředitelka Dřevařského ústavu říká: „Zhodnocení toho, jak moc je konstrukce ohrožena houbou, případně jinými biotickými škůdci, může posoudit pouze odborník na základě analýz v laboratoři. Když jsme nedávno kontrolovali dvě rozhledny ve Středočeském kraji, nebo dřevěnou konstrukci na hradě Košumberk, zanalyzovali jsme stav na základě odborných podkladů a měření, teprve pak jsme doporučovali nápravná nebo sanační opatření pro zajištění a údržbu objektu.“

Dřevo je dobrý stavební materiál, naši předkové nám to již potvrdili. Nicméně je nutné k němu přistupovat s respektem k jeho vlastnostem a přírodním zákonům. Stejně jako my, lidé, stárne. Potřebuje tedy správné použití ve stavbě a následnou péči. Když ji dřevo dostane, vydrží po staletí.

Pro odborné dotazy ke stavu dřevěných objektů:
Ing. Luboš Drahňovský, auditor a technik Dřevařského ústavu
E-mail: drahnovsky(@)vvud.cz

Způsob kontroly dřevěných objektů ve veřejném prostoru najdete zde.

Kontrola dřevěných konstrukcí v exteriéru se netýká jen rozhleden, ale i lávek i mostů.

Dřevěné konstrukce se nově budují, nebo rekonstruují i u historických památek (např. u hradu Košumberk).

Počátkem května proběhl v Poslanecké sněmovně seminář pořádaný pod záštitou předsedkyně Výboru pro životní prostředí Jany Krutákové na téma Školy stavěné ze dřeva: případová studie Finské republiky. Akce se konala za přítomnosti Nina Vaskunlahti, náměstkyně ministra zahraničních věcí Finské republiky, Petri Heino, programového manažera Ministerstva životního prostředí Finska a dalších osob z Velvyslanectví Finské republiky v Praze, pozvaných společností s finskou účastí a odborných hostů.

Dřevařský ústav byl na této akci také zastoupen. Jednalo se o již druhé setkání týkající se využití dřeva ve stavebnictví na půdě Poslanecké sněmovny. Téma dřevostaveb bude v hledáčku poslanců i nadále.

Seminář byl organizován poslanci Parlamentu České republiky Tomášem Dubským, Josefem Flekem, Ondřejem Lochmanem a Lukášem Vlčkem.