Včera proběhlo první zasedání a tisková konference nově založené Sekce dřevozpracujícího průmyslu Hospodářské komory ČR. Paní ředitelka Beránková je členkou sekce a bude se aktivně podílet na směřování tak, aby se dřevo ve stavebnictví mnohem více používalo.

V Hospodářské komoře se zformovala nová skupina podnikatelů, která chce zlepšit hospodaření s českým dřevem a zvýšit jeho přidanou hodnotu zpracováním v tuzemsku. V českých lesích vytěžené surové dřevo, které se v současnosti ve velkém měřítku vyváží hlavně za hranice, by mohlo najít uplatnění při výrobě nábytku a ve stavebnictví, zejména v dřevostavbách.

„Podnikatelé ve zpracovatelském průmyslu ale narážejí na řadu překážek, třeba na roztříštěnost průmyslu a zdlouhavé povolovací řízení, kvůli kterým jsou domácí zpracovatelské kapacity nízké, nebo na národní normy požární bezpečnosti staveb, jež jsou v Česku přísnější než v zahraničí. Problémem je i nedostatek pracovních sil v sektoru. Dřevo bývá dnes vnímáno především jako obnovitelný zdroj energie, i když je komoditou s velmi širokým potenciálem. Při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku by ale stát měl alespoň podle mého názoru stimulovat i materiálové využití dřeva,“ uvedl předseda v Hospodářské komoře nově založené Sekce dřevozpracujícího průmyslu Jan Matějíček.

Česko je už roky největším unijním vývozcem surového dřeva, následují až poté Německo, Polsko nebo Francie. Vysoký podíl neopracovaného dřeva, resp. kulatiny na objemu našeho vývozu ale vede k významné ztrátě přidané hodnoty pro českou ekonomiku a Česko tak přichází až o desítky miliard korun ročně.

To je ostatně podle analýz Hospodářské komory problém celé české ekonomiky, která generuje zejména nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je v Česku vytvořená přidaná hodnota dokonce jedna z nejnižších v celé EU, Česku patří až 24. příčka z 27 států.

Hospodářská komora proto přichází s řadou systémových opatření, která by zvýšila využití dřeva pro výrobu polotovarů a hotových výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Jednou z brzd rozvoje tuzemského zpracování dřeva s přidanou hodnotou je také malá domácí poptávka po výrobcích z vytěženého dřeva, která je ale často způsobena jen nevhodně nastavenými regulacemi. „V případě dřevostaveb přísnými normami požární bezpečnosti. Podle národních norem je v současné době výška dřevostaveb ve standardním povolovacím řízení omezena na 12 metrů nad zemí, což znamená faktický limit čtyř až pěti podlaží. Tím ale Česko značně zaostává za mezinárodní praxí. V důsledku toho se dřevostavby v Česku využívají především v sektoru rodinných domů,“ uvedl Jan Matějíček, který prosazuje, aby se podíl využití tuzemského dřeva zvýšil i ve stavbách veřejného sektoru.

Více na webu Hospodářské komory ČR.

Paní ředitelka Beránková s panem Markem Výborným, ministrem zemědělství ČR

Zahajovací tisková konference HK ČR se Zdeňkem Zajíčkem, prezidentem Hospodářské komory a M. Výborným, ministrem zemědělství