Veletrh FOR ARCH a přednáška Dřevařského ústavu

Dřevařský ústav o bezpečnosti dřevěných konstrukcí na FOR ARCHu

/0 Komentáře/in /by

Kdy je vhodné nechat dřevěnou konstrukci odborně prověřit? Jaké závady nemusí být při běžné prohlídce vůbec patrné? Proč je výhodnější zachytit problém včas, než později řešit nákladnou opravu? Odpovědi nabídne přednáška Dřevařského ústavu na veletrhu FOR ARCH na téma „Dřevěné konstrukce pod kontrolou: bezpečnost, životnost a prevence poruch“.  Zájemci se dozví, nejen hlavní principy ochrany dřevěných konstrukcí, ale také zkušenosti vedoucí střediska analýz a posudků paní Anny Součkové.

Kdy: pátek 18. září 2026 v 10.30 hodin v rámci doprovodného programu ADMD
Kde: Vstupní hala III, Konferenční sál 4, veletrh FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech

Dřevěné konstrukce jsou během své životnosti vystaveny celé řadě vlivů. Působí na ně změny teplot a vlhkosti, déšť, sníh, provozní zatížení i postupné opotřebení. U sportovních hal, krovů, rozhleden, lávek, městského mobiliáře, dětských a lanových hřišť nebo historických staveb se proto mohou časem objevit trhliny, deformace, poruchy spojů, napadení dřevokaznými organismy nebo poškození související se zatékáním či nevhodnými stavebními zásahy.

Řada problémů přitom nemusí být na první pohled patrná. Závada může vznikat uvnitř konstrukce, ve spojích nebo na místech, která jsou při běžné vizuální kontrole obtížně dostupná. Včasné odborné posouzení proto umožňuje odhalit riziková místa ještě ve chvíli, kdy je možné přijmout vhodná opatření a zabránit omezení provozu, ohrožení bezpečnosti nebo rozsáhlejší opravě.

Přednáška představí, jak odborná kontrola dřevěné konstrukce probíhá, které části konstrukce vyžadují zvýšenou pozornost a jaké diagnostické metody mohou specialisté při posuzování využít. Pozornost bude věnována také nejčastějším poruchám a tomu, podle čeho lze rozpoznat běžné projevy stárnutí materiálu od závad, které už vyžadují podrobnější posouzení nebo nápravná opatření.

Samostatným tématem bude také praktické využití výsledků kontroly. Odborný posudek může vlastníkovi, správci, projektantovi nebo statikovi sloužit jako důležitý podklad pro plánování údržby, rozhodování o rozsahu opravy nebo přípravu rekonstrukce. Pravidelné odborné kontroly mohou zároveň přispět k prodloužení životnosti konstrukce a umožňují lépe plánovat budoucí náklady na její správu a údržbu.

Podrobnosti o konání veletrhu FOR ARCH najdete na webu pořadatele.

Volnou vstupenku od ADMD si můžete stáhnout zde.

FOR ARCH přednáška Dřevařský ústav

Dřevařský ústav kontroluje nosné dřevěné konstrukce hal

Bezpečná střecha začíná kontrolou nosné konstrukce

/0 Komentáře/in /by

Veřejné budovy a nosné konstrukce z lepeného dřeva

Starší sportovní haly, tělocvičny, bazény, kulturní domy a další veřejné budovy mohou být zastřešeny nosnými konstrukcemi z lepeného lamelového dřeva. Po desítkách let provozu však nemusí být jejich skutečný stav patrný pouhým pohledem. Pro starostu nebo správce majetku je proto důležité získat odborné zhodnocení stavu konstrukce.

„Bezpečnost veřejné budovy nelze postavit pouze na předpokladu, že konstrukce dosud bez problémů sloužila. Naším úkolem je dodat správcům a statikům konkrétní informace o jejím skutečném stavu, aby se mohli rozhodovat na základě ověřených podkladů,“ říká Ing. Luboš Drahňovský z Dřevařského ústavu.

Kontrola provedená Dřevařským ústavem pomáhá zjistit stav dřeva, lepených spár, spojů i celé konstrukce. Výsledky mohou následně využít statici, projektanti a stavební firmy při rozhodování, které prvky lze bezpečně zachovat, kde je nutná oprava a jaká opatření je třeba zahrnout do projektu.

Vada nemusí být vidět ze země

Materiály a lepidla použité při výstavbě starších objektů odpovídaly tehdejším požadavkům. Po dlouhé době provozu se však mohou objevit poruchy lepených spár, deformace, průhyby nebo další změny ovlivňující pevnost a nosnost konstrukce.

Dřevo neustále reaguje na okolní prostředí. Přijímá a odevzdává vlhkost, mění objem a při dlouhodobém zatížení se postupně deformuje. Současně stárnou lepené spoje a jejich soudržnost již nemusí odpovídat původnímu stavu.

Pouhá vizuální prohlídka proto často nestačí. Povrch nosníku může působit zachovale, zatímco uvnitř lepených spár již dochází k jejich oddělování, takzvané delaminaci. Přesný rozsah poškození lze posoudit kombinací kontroly přímo na stavbě, měření a laboratorních zkoušek odebraných vzorků.

Podklady pro statika, nikoliv náhrada jeho práce

Dřevařský ústav neposuzuje pouze samotný materiál. Odborníci sledují geometrii konstrukce, průhyby nosníků, kroucení, vybočení, trhliny, lokální poškození i deformace způsobené dlouhodobým zatížením.

Důležitou součástí kontroly je měření vlhkosti a hledání míst, kde do konstrukce zatéká nebo kde vzniká kondenzace. Podle situace lze prověřit také výskyt dřevokazných hub, hmyzu a plísní. Samostatně se hodnotí lepené spáry, ocelové styčníky, spojovací prvky a stav střešního pláště.

Laboratorní zkoušky mohou ukázat pevnost lepených spár a pomoci určit, zda jsou starší prvky stále schopné plnit svou funkci. Výsledky nenahrazují statické posouzení. Statikovi však dávají konkrétní data, ze kterých může vycházet při výpočtech a návrhu dalšího postupu.

„Snažíme se statikům a stavitelům předat co nejpřesnější obraz o stavu konstrukce. Díky tomu mohou navrhnout řešení, které bude bezpečné, technicky obhajitelné a zároveň nebude vyžadovat zbytečnou výměnu prvků, které mohou dál spolehlivě sloužit,“ doplňuje Luboš Drahňovský.

Vlhkost může ovlivnit celou konstrukci

Jedním z nejčastějších problémů dřevěných konstrukcí je zvýšená vlhkost. Ta nevytváří pouze podmínky pro napadení dřeva houbami nebo hmyzem. Ovlivňuje také jeho mechanické vlastnosti, tuhost, stabilitu a chování celé nosné konstrukce.

Dlouhodobé působení vlhkosti může zvětšovat průhyby, podporovat oddělování jednotlivých lamel a urychlovat korozi ocelových spojů. Příčinou přitom nemusí být rozsáhlá porucha střechy. Někdy stačí jeden netěsný detail, místo s kondenzací nebo část konstrukce, která nemůže dostatečně vysychat.

Součástí doporučení proto může být nejen oprava poškozeného prvku, ale také odstranění příčiny. Může jít například o zajištění lepšího odvětrání, opravu odvodnění nebo úpravu konstrukčního detailu.

Včasná kontrola dává obci více možností

Odborníky je vhodné přizvat ještě ve fázi přípravy rekonstrukce. Znalost skutečného stavu nosné konstrukce pomůže přesněji stanovit rozsah prací, připravit rozpočet a předejít nečekaným nálezům po zahájení stavby.

Včasné posouzení může ukázat, že je možné provést pouze lokální opravu, zesílení nebo úpravu konkrétního detailu. Pokud se poškození odhalí až v pokročilém stadiu nebo během rozestavěné rekonstrukce, zásah bývá složitější, dražší a může prodloužit uzavření budovy.

„Odborná kontrola není známkou toho, že je budova v havarijním stavu. Je to prevence, která pomáhá chránit její uživatele a současně dává obci větší kontrolu nad plánovanou rekonstrukcí i vynaloženými prostředky,“ upozorňuje Ing. Luboš Drahňovský.

Dřevařský ústav pomáhá správcům, statikům i stavitelům porozumět skutečnému stavu konstrukce a připravit podklady pro řešení, které bude bezpečné, účelné a přiměřené rozsahu zjištěných poruch.

Kontakt pro konzultaci: Veronika Miltnerová, e-mail: miltnerova(@)vvud.cz, mob.: +420 739 617 199

Dřevařský ústav kontroluje lepené nosné konstrukce ze dřeva

Dřevařský ústav kontroluje delaminaci nosných dřevěných prvků

Dřevařský ústav kontroluje nosné stropy u tělocvičen

Dřevařský ústav odebírá vzorky dřeva pro měření vlhkosti

MZE vydalo metodiku pro využití dřeva ve stavebních zakázkách

/0 Komentáře/in /by

Jak lépe využívat dřevo ve stavebních zakázkách

Ministerstvo zemědělství vydalo metodiku zaměřenou na podporu využití dřeva a dalších přírodních materiálů ve stavebních zakázkách. Odborníci z Dřevařského ústavu korigovali některé oblasti metodiky.

Publikace nabízí praktické informace a inspiraci pro přípravu investičních záměrů a je určena zejména veřejným zadavatelům, provozovatelům budov, institucím i soukromým investorům.

Metodika s podtitulem Jak na dřevostavby? představuje dřevostavby v širších souvislostech. Vysvětluje jejich možnosti a výhody, upozorňuje na rizika a věnuje se také některým přetrvávajícím mýtům spojeným se stavěním ze dřeva. Hlavním cílem je podpořit větší využívání dřeva ve stavebnictví a ukázat, jak může vhodná volba stavebních materiálů pomoci snižovat dopady výstavby na životní prostředí.

Publikace současně zdůrazňuje, že kvalitní dřevostavba nevzniká pouze správným výběrem materiálu. Rozhodující je kvalitní projektová příprava, promyšlený návrh a komplexní přístup ke stavbě od prvního investičního záměru až po její realizaci a následný provoz. Právě důsledná příprava má zásadní význam pro dosažení požadované kvality, životnosti a funkčnosti budovy.

Velký prostor věnuje metodika také renovacím a adaptacím stávajících objektů. Právě zde má využití dřeva a dalších přírodních materiálů značný potenciál. Novostavby totiž každoročně představují jen přibližně jedno procento celkového fondu budov. Pokud chceme významněji snižovat environmentální dopady stavebnictví, je proto důležité zaměřit se nejen na nové budovy, ale také na rekonstrukce a modernizaci těch stávajících.

Metodika tak může být praktickým vodítkem pro investory a zadavatele, kteří chtějí při přípravě stavebních projektů zvažovat dřevo jako plnohodnotný konstrukční a stavební materiál a současně hledají cestu ke kvalitnější a udržitelnější výstavbě.

Najdete ji zde na webu Ministerstva zemědělství.