Nakupujete kulatinu a vyrábíte z ní řezivo, palety nebo další dřevěné výrobky? Pak se vás evropské nařízení EUDR pravděpodobně přímo týká. Pro české pily bude zásadní především vědět, jakou roli mají v dodavatelském řetězci, jaké informace musí převzít od dodavatelů a předat odběratelům, co musí evidovat a jak dlouho údaje uchovávat.

Platnost EUDR je stanovena na 30.12. 2026. Pro dřevo a ostatní produkty, které již spadaly pod předchozí nařízení EUDR, neplatí výjimka určená pro malé a mikropodniky, která znamená posunutí platnosti až na 30.6.2027.

Doporučení postupu od Dřevařského ústavu najdete v tomto článku.

Den otevřených dřevostaveb 2026 ukáže, jak vznikají kvalitní domy ze dřeva

Jak vypadá moderní dřevostavba během realizace, jak probíhá výroba jejích konstrukcí a podle čeho vybírat spolehlivého dodavatele? Odpovědi nabídne letošní Den otevřených dřevostaveb, který se uskuteční v sobotu 3. října 2026.  Dřevařský ústav (VVÚD) akci podporuje a zároveň je dlouhodobým partnerem Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD).

Den otevřených dřevostaveb pořádá ADMD a nabízí zájemcům příležitost podívat se za fasádu hotového domu a zjistit, jak vypadá kvalitní dřevostavba nejen na fotografii, ale také z pohledu konstrukce, výroby a provedení.

Právě VVÚD jako nezávislý certifikační orgán pravidelně kontroluje kvalitu práce členských firem ADMD podle Dokumentu národní kvality.

Během celorepublikové akce budou moci zájemci zdarma navštívit rozestavěné i dokončené rodinné domy a také výrobní závody firem z různých částí České republiky. Osobně tak uvidí nejen výsledek, ale také to, jak moderní dřevostavba vzniká a jaké technologie a konstrukční postupy se při její výrobě a montáži používají.

Nejen pěkný dům, ale také prověřená kvalita

Při rozhodování o stavbě domu mohou fotografie hotových realizací nabídnout inspiraci, skutečnou kvalitu stavby ale často určují detaily, které budoucí majitel na první pohled nepozná. Proto je důležité vědět také to, jak firma pracuje v průběhu návrhu, výroby a samotné montáže.

Domy zpřístupněné v rámci Dne otevřených dřevostaveb realizují členské společnosti ADMD, které se zavázaly dodržovat požadavky Dokumentu národní kvality (DNK).

DNK představuje dobrovolný systém certifikace zaměřený právě na montované domy na bázi dřeva. Kontroly provádí Výzkumný a vývojový ústav dřevařský jako nezávislý certifikační orgán. Firmy, které chtějí certifikaci získat a následně si ji udržet, procházejí kontrolou každoročně.

Auditoři VVÚD se přitom nezaměřují pouze na hotový dům. Ověřují projektovou dokumentaci, proces výroby i montáž na stavbě. Při kontrolních dohledech sledují zejména kritická místa a postupy, které mají zásadní vliv na výslednou kvalitu dřevostavby a její správné provedení.

Certifikační schéma DNK je založeno na inspekci a auditu systému řízení výroby a zahrnuje jak prefabrikovanou výrobu, tak stavební montáž. DNK tak není pouze označením firmy, ale systémem průběžného nezávislého ověřování její práce.

Pro budoucího stavebníka může být právě nezávislá kontrola jedním z vodítek při výběru dodavatele. Požadavky DNK v oblasti technické kvality jdou v některých ohledech nad rámec běžných normových požadavků.

Video, jak audit probíhá, můžete shlédnout zde.

Podívejte se na dřevostavbu zblízka

Výhodou Dne otevřených dřevostaveb je možnost navštívit během jediného dne několik různých staveb, porovnat konstrukční a architektonická řešení a mluvit přímo se zástupci realizačních firem i s lidmi, kteří již v dřevostavbě bydlí. Návštěvníci mohou vidět domy v různých fázích výstavby a ve vybraných lokalitách nahlédnout také přímo do výroby prefabrikovaných konstrukcí.

Kde v ČR můžete stavby navštívit?

Seznam zapojených domů a výrobních závodů je postupně zveřejňován na webu Dendrevostaveb.cz.

Účast je zdarma, rezervace je ale nutná vzhledem k omezené kapacitě jednotlivých prohlídek.

Veřejné budovy a nosné konstrukce z lepeného dřeva

Starší sportovní haly, tělocvičny, bazény, kulturní domy a další veřejné budovy mohou být zastřešeny nosnými konstrukcemi z lepeného lamelového dřeva. Po desítkách let provozu však nemusí být jejich skutečný stav patrný pouhým pohledem. Pro starostu nebo správce majetku je proto důležité získat odborné zhodnocení stavu konstrukce.

„Bezpečnost veřejné budovy nelze postavit pouze na předpokladu, že konstrukce dosud bez problémů sloužila. Naším úkolem je dodat správcům a statikům konkrétní informace o jejím skutečném stavu, aby se mohli rozhodovat na základě ověřených podkladů,“ říká Ing. Luboš Drahňovský z Dřevařského ústavu.

Kontrola provedená Dřevařským ústavem pomáhá zjistit stav dřeva, lepených spár, spojů i celé konstrukce. Výsledky mohou následně využít statici, projektanti a stavební firmy při rozhodování, které prvky lze bezpečně zachovat, kde je nutná oprava a jaká opatření je třeba zahrnout do projektu.

Vada nemusí být vidět ze země

Materiály a lepidla použité při výstavbě starších objektů odpovídaly tehdejším požadavkům. Po dlouhé době provozu se však mohou objevit poruchy lepených spár, deformace, průhyby nebo další změny ovlivňující pevnost a nosnost konstrukce.

Dřevo neustále reaguje na okolní prostředí. Přijímá a odevzdává vlhkost, mění objem a při dlouhodobém zatížení se postupně deformuje. Současně stárnou lepené spoje a jejich soudržnost již nemusí odpovídat původnímu stavu.

Pouhá vizuální prohlídka proto často nestačí. Povrch nosníku může působit zachovale, zatímco uvnitř lepených spár již dochází k jejich oddělování, takzvané delaminaci. Přesný rozsah poškození lze posoudit kombinací kontroly přímo na stavbě, měření a laboratorních zkoušek odebraných vzorků.

Podklady pro statika, nikoliv náhrada jeho práce

Dřevařský ústav neposuzuje pouze samotný materiál. Odborníci sledují geometrii konstrukce, průhyby nosníků, kroucení, vybočení, trhliny, lokální poškození i deformace způsobené dlouhodobým zatížením.

Důležitou součástí kontroly je měření vlhkosti a hledání míst, kde do konstrukce zatéká nebo kde vzniká kondenzace. Podle situace lze prověřit také výskyt dřevokazných hub, hmyzu a plísní. Samostatně se hodnotí lepené spáry, ocelové styčníky, spojovací prvky a stav střešního pláště.

Laboratorní zkoušky mohou ukázat pevnost lepených spár a pomoci určit, zda jsou starší prvky stále schopné plnit svou funkci. Výsledky nenahrazují statické posouzení. Statikovi však dávají konkrétní data, ze kterých může vycházet při výpočtech a návrhu dalšího postupu.

„Snažíme se statikům a stavitelům předat co nejpřesnější obraz o stavu konstrukce. Díky tomu mohou navrhnout řešení, které bude bezpečné, technicky obhajitelné a zároveň nebude vyžadovat zbytečnou výměnu prvků, které mohou dál spolehlivě sloužit,“ doplňuje Luboš Drahňovský.

Vlhkost může ovlivnit celou konstrukci

Jedním z nejčastějších problémů dřevěných konstrukcí je zvýšená vlhkost. Ta nevytváří pouze podmínky pro napadení dřeva houbami nebo hmyzem. Ovlivňuje také jeho mechanické vlastnosti, tuhost, stabilitu a chování celé nosné konstrukce.

Dlouhodobé působení vlhkosti může zvětšovat průhyby, podporovat oddělování jednotlivých lamel a urychlovat korozi ocelových spojů. Příčinou přitom nemusí být rozsáhlá porucha střechy. Někdy stačí jeden netěsný detail, místo s kondenzací nebo část konstrukce, která nemůže dostatečně vysychat.

Součástí doporučení proto může být nejen oprava poškozeného prvku, ale také odstranění příčiny. Může jít například o zajištění lepšího odvětrání, opravu odvodnění nebo úpravu konstrukčního detailu.

Včasná kontrola dává obci více možností

Odborníky je vhodné přizvat ještě ve fázi přípravy rekonstrukce. Znalost skutečného stavu nosné konstrukce pomůže přesněji stanovit rozsah prací, připravit rozpočet a předejít nečekaným nálezům po zahájení stavby.

Včasné posouzení může ukázat, že je možné provést pouze lokální opravu, zesílení nebo úpravu konkrétního detailu. Pokud se poškození odhalí až v pokročilém stadiu nebo během rozestavěné rekonstrukce, zásah bývá složitější, dražší a může prodloužit uzavření budovy.

„Odborná kontrola není známkou toho, že je budova v havarijním stavu. Je to prevence, která pomáhá chránit její uživatele a současně dává obci větší kontrolu nad plánovanou rekonstrukcí i vynaloženými prostředky,“ upozorňuje Ing. Luboš Drahňovský.

Dřevařský ústav pomáhá správcům, statikům i stavitelům porozumět skutečnému stavu konstrukce a připravit podklady pro řešení, které bude bezpečné, účelné a přiměřené rozsahu zjištěných poruch.

Kontakt pro konzultaci: Veronika Miltnerová, e-mail: miltnerova(@)vvud.cz, mob.: +420 739 617 199

Borovice může být v řadě stavebních aplikací plnohodnotnou alternativou ke smrku. Přesto se v českém stavebnictví stále používá spíše okrajově a její širší využití často brzdí nedostatek zkušeností a spolehlivých informací. Změnit to chce odborná platforma Nebojte se borovice.

Web připravil tým společnosti Herrmann & Vogel ve spolupráci s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským. Dřevařský ústav je zároveň odborným garantem projektu. Na tvorbě obsahu se podílí také Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze.

Ředitelka Jitka Beránková vysvětluje.: „Klimatické změny se projeví v druhové skladbě lesů a my se budeme muset naučit více pracovat také s jinými druhy řeziva.“ 

Naši předci odjakživa využívali místní suroviny pro stavby. To platilo i o dřevu. V oblastech s borovými lesy se borovice běžně používala jako stavební dřevo. S respektováním vlastností borového dřeva a jeho vhodného použití na stavbu nebo do interiéru, nemá vůči smrku omezení.

Anna Součková, Vedoucí střediska analýz a posudků Dřevařského ústavu doplňuje: „Důležitá je doba těžby borovice, správný pořez, způsob sušení a také vytřídění pro adekvátní použití.“

Třídění řeziva se řídí normovými požadavky a pracovníci musí být proškoleni. Tuto službu zajišťují technici Dřevařského ústavu.

Platforma přináší ověřené a prakticky využitelné informace pro architekty, projektanty, realizační firmy, výrobce i prodejce dřeva. Vysvětluje specifické vlastnosti borovice, její výhody a limity, nároky na zpracování i možnosti použití v konstrukcích a exteriéru.

Borovice není ve stavebnictví novinkou

Borové dřevo se na území Česka tradičně používalo na krovy, stropy, roubené i hrázděné konstrukce. V současnosti se zájem o tuto dřevinu znovu zvyšuje. Důvodem je mimo jiné klesající dostupnost smrkové kulatiny a potřeba hledat další vhodné suroviny pro dřevozpracující průmysl a stavebnictví.

Borovice je pevnější, pružnější a tvrdší než smrk. Vyšší obsah pryskyřice ovlivňuje její vlastnosti, opracování i chování při použití v exteriéru. Právě proto je důležité znát správné postupy při výběru, zpracování, skladování a zabudování dřeva do stavby.

Odborné informace na jednom místě

Návštěvníci webu najdou porovnání borovice a smrku, informace o mechanických a technologických vlastnostech borového dřeva i přehled jeho současné dostupnosti. Samostatná témata se věnují využití borovice v exteriéru, přirozenému stárnutí dřeva, trvanlivosti a změnám vzhledu.

Web představuje také praktické možnosti použití borovice, například pro konstrukční hranoly, moderní lepené prvky, bednění střech, zahradní stavby nebo další stavební a řemeslné aplikace. Součástí platformy je sekce nejčastějších otázek. Odborníci i uživatelé zde mohou sdílet své zkušenosti, dotazy a obavy spojené s použitím borového dřeva.

Pro další rozvoj dřevostaveb je důležité naučit se pracovat i s jinými dřevinami než se smrkem. Borovice má v českém stavebnictví své místo. Její využití však musí vycházet z dobré znalosti materiálu, správného návrhu a odpovídajícího zpracování.

Vysvětlení důvodů používání borovice ve stavebnictví najdete i v tomto článku.

Další informace najdete na www.nebojteseborovice.cz.

 

Bylo spuštěno veřejné hlasování v prvním ročníku mezinárodního ocenění WoodPoP Dara Award 2026. Soutěž představuje výjimečné projekty dřevostaveb z celé Evropy a upozorňuje na jejich architektonickou kvalitu, technickou úroveň, inovativnost i přínos k udržitelnému stavebnictví.

Do letošního ročníku se zapojilo 22 zemí, které nominovaly celkem 59 projektů. Českou republiku reprezentují Český pavilon na EXPO 2025, administrativní budova společnosti Kloboucká lesní a revitalizace Střední školy Českobrodská v Praze.

V rámci Ceny veřejnosti může každý hlasovat pro jeden projekt napříč všemi soutěžními kategoriemi. Hlasování je otevřeno do 30. září 2026 a z každého zařízení lze hlasovat pouze jednou. O vítězích dalších kategorií rozhodne mezinárodní odborná porota.

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 26. listopadu 2026 v Praze.

Prohlédněte si nominované stavby a podpořte projekt, který vás nejvíce zaujal.

Přehled přihlášených projektů najdete zde.

Hlasujte zde.