Borovice může být v řadě stavebních aplikací plnohodnotnou alternativou ke smrku. Přesto se v českém stavebnictví stále používá spíše okrajově a její širší využití často brzdí nedostatek zkušeností a spolehlivých informací. Změnit to chce odborná platforma Nebojte se borovice.

Web připravil tým společnosti Herrmann & Vogel ve spolupráci s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským. Dřevařský ústav je zároveň odborným garantem projektu. Na tvorbě obsahu se podílí také Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze.

Ředitelka Jitka Beránková vysvětluje.: „Klimatické změny se projeví v druhové skladbě lesů a my se budeme muset naučit více pracovat také s jinými druhy řeziva.“ 

Naši předci odjakživa využívali místní suroviny pro stavby. To platilo i o dřevu. V oblastech s borovými lesy se borovice běžně používala jako stavební dřevo. S respektováním vlastností borového dřeva a jeho vhodného použití na stavbu nebo do interiéru, nemá vůči smrku omezení.

Anna Součková, Vedoucí střediska analýz a posudků Dřevařského ústavu doplňuje: „Důležitá je doba těžby borovice, správný pořez, způsob sušení a také vytřídění pro adekvátní použití.“

Třídění řeziva se řídí normovými požadavky a pracovníci musí být proškoleni. Tuto službu zajišťují technici Dřevařského ústavu.

Platforma přináší ověřené a prakticky využitelné informace pro architekty, projektanty, realizační firmy, výrobce i prodejce dřeva. Vysvětluje specifické vlastnosti borovice, její výhody a limity, nároky na zpracování i možnosti použití v konstrukcích a exteriéru.

Borovice není ve stavebnictví novinkou

Borové dřevo se na území Česka tradičně používalo na krovy, stropy, roubené i hrázděné konstrukce. V současnosti se zájem o tuto dřevinu znovu zvyšuje. Důvodem je mimo jiné klesající dostupnost smrkové kulatiny a potřeba hledat další vhodné suroviny pro dřevozpracující průmysl a stavebnictví.

Borovice je pevnější, pružnější a tvrdší než smrk. Vyšší obsah pryskyřice ovlivňuje její vlastnosti, opracování i chování při použití v exteriéru. Právě proto je důležité znát správné postupy při výběru, zpracování, skladování a zabudování dřeva do stavby.

Odborné informace na jednom místě

Návštěvníci webu najdou porovnání borovice a smrku, informace o mechanických a technologických vlastnostech borového dřeva i přehled jeho současné dostupnosti. Samostatná témata se věnují využití borovice v exteriéru, přirozenému stárnutí dřeva, trvanlivosti a změnám vzhledu.

Web představuje také praktické možnosti použití borovice, například pro konstrukční hranoly, moderní lepené prvky, bednění střech, zahradní stavby nebo další stavební a řemeslné aplikace. Součástí platformy je sekce nejčastějších otázek. Odborníci i uživatelé zde mohou sdílet své zkušenosti, dotazy a obavy spojené s použitím borového dřeva.

Pro další rozvoj dřevostaveb je důležité naučit se pracovat i s jinými dřevinami než se smrkem. Borovice má v českém stavebnictví své místo. Její využití však musí vycházet z dobré znalosti materiálu, správného návrhu a odpovídajícího zpracování.

Vysvětlení důvodů používání borovice ve stavebnictví najdete i v tomto článku.

Další informace najdete na www.nebojteseborovice.cz.

 

Bylo spuštěno veřejné hlasování v prvním ročníku mezinárodního ocenění WoodPoP Dara Award 2026. Soutěž představuje výjimečné projekty dřevostaveb z celé Evropy a upozorňuje na jejich architektonickou kvalitu, technickou úroveň, inovativnost i přínos k udržitelnému stavebnictví.

Do letošního ročníku se zapojilo 22 zemí, které nominovaly celkem 59 projektů. Českou republiku reprezentují Český pavilon na EXPO 2025, administrativní budova společnosti Kloboucká lesní a revitalizace Střední školy Českobrodská v Praze.

V rámci Ceny veřejnosti může každý hlasovat pro jeden projekt napříč všemi soutěžními kategoriemi. Hlasování je otevřeno do 30. září 2026 a z každého zařízení lze hlasovat pouze jednou. O vítězích dalších kategorií rozhodne mezinárodní odborná porota.

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 26. listopadu 2026 v Praze.

Prohlédněte si nominované stavby a podpořte projekt, který vás nejvíce zaujal.

Přehled přihlášených projektů najdete zde.

Hlasujte zde.

Dřevařský ústav se stal partnerem šestého ročníku soutěže Soběstačná obec 2100, která vyhledává a oceňuje inspirativní projekty českých obcí. Zástupce ústavu se zapojil také do práce odborné poroty na půdě Senátu Parlamentu ČR a hodnotil 49 přihlášených projektů. Jedné z oceněných obcí věnuje Dřevařský ústav Kontrolu dřevěného krovu objektu ve správě obce.

Smyslem soutěže Soběstačná obec 2100 není pouze ocenit několik nejúspěšnějších projektů. Jejím hlavním cílem je shromažďovat příklady dobré praxe a ukázat dalším starostům a zastupitelům, že řadu problémů spojených s energetikou, životním prostředím, správou obecního majetku nebo kvalitou života už některá česká obec úspěšně vyřešila.

Dobré nápady nemusejí být na první pohled vidět

Mezi přihlášenými projekty najdeme moderní obecní budovy, fotovoltaické elektrárny, komunitní energetiku, chytré řízení veřejného osvětlení, šetrnou dopravu, hospodaření s vodou i opatření zvyšující odolnost krajiny.

Ne všechny inovace však nabízejí atraktivní místo pro fotografování. Protipovodňová opatření, retenční systémy, energetický management nebo technické úpravy obecních staveb mohou působit nenápadně. Jejich skutečná hodnota se projeví při přívalovém dešti, povodni, růstu cen energií nebo při každodenním provozu obecního majetku.

Právě taková řešení soutěž pomáhá zviditelnit. Ukazuje nejen jejich výsledek, ale také zkušenosti obcí, které je připravily, financovaly a uvedly do praxe.

Atlas inovativních obcí jako inspirace pro starosty

Projekty z jednotlivých ročníků postupně vytvářejí Atlas inovativních obcí. Interaktivní mapa dnes představuje více než 300 příkladů dobré praxe z různých částí České republiky.

Atlas je praktickým zdrojem inspirace pro starosty, zastupitele, projektanty i další odborníky. Umožňuje vyhledávat řešení podle témat, mezi která patří například energetické úspory, dřevostavby, zadržování vody v krajině, zelené střechy, komunitní energetika, obnova biodiverzity nebo chytré prvky ve venkovském prostoru.

České obce tím současně dokazují, že jejich projekty mají často evropskou úroveň. Mnohdy vznikají v malých sídlech s omezeným rozpočtem a personálními kapacitami, přesto mohou být inspirací pro samosprávy doma i v zahraničí.

Dřevařský ústav pomůže prověřit stav dřevěné konstrukce

Jedna z oceněných obcí získá kontrolu dřevěného krovu objektu ve správě obce. Odborníci stanoví míru a způsob poškození konstrukce a navrhnou vhodný postup nápravy.

Včasná diagnostika pomáhá odhalit poruchy, které nemusejí být při běžné vizuální kontrole patrné. Obec díky ní získá odborné podklady pro plánování údržby, opravy nebo rekonstrukce a může předcházet dalšímu zhoršování technického stavu i zbytečným nákladům.

Odborná diagnostika je vhodná také u dřevěných konstrukcí v exteriéru, jako jsou mosty, lávky, rozhledny, městské mobiliáře atd.

Slavnostní vyhlášení soutěže se uskuteční 16. září 2026 v Hotelu Thermal v Karlových Varech před konferencí Sdružení místních samospráv (SMS ČR). Cenu Dřevařského ústavu předá oceněné obci ředitelka Jitka Beránková.

Hlasujte o cenu veřejnosti

O jedné z cen mohou rozhodnout přímo občané. Hlasování o cenu veřejnosti probíhá online od 1. do 31. července 2026. Prohlédněte si přihlášené projekty a podpořte obec, jejíž řešení považujete za nejpřínosnější a nejinspirativnější.

Hlasujte zde!

 

Jak se kontrolují členové ADMD

Stavební firmy mohou na první pohled nabízet velmi podobné služby. Moderní dřevostavby, rychlou realizaci i nízké provozní náklady. O skutečné kvalitě ale často rozhodují detaily, které investor běžně nevidí. Jak poznat spolehlivého dodavatele a proč může být důležitým vodítkem certifikace Dokument národní kvality, se dozvíte v článku na Estav.cz.

Certifikace DNK není jen formální označení. Firmy, které ji chtějí získat a udržet, procházejí pravidelnými kontrolami. Aktuální držitelé certifikace jsou členy Asociace dodavatelů montovaných domů a v posledním roce úspěšně prošli auditem. Splňují stanovené požadavky a mohou se prokazovat platnou certifikací Dokument národní kvality.

Tuto certifikaci mohou získat pouze stavební firmy sdružené v ADMD, a to na základě každoroční kontroly prováděné certifikačním orgánem. Tím je Výzkumný a vývojový ústav dřevařský v Praze.

„V rámci certifikace dle DNK jsou při kontrolních dohledech systematicky ověřovány tzv. kritické body v procesech návrhu, výroby a montáže dřevostaveb, které mají zásadní vliv na výslednou kvalitu provedení a bezproblémový průběh realizace celého díla,“ uvedl Ing. Petr Nováček, Dis., auditor dřevostaveb z Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského v Praze.

Celý článek najdete na webu Estav.cz zde. 

Video, které popisuje audit dle DNK, můžete shlédnout zde

Na pražských Vinohradech aktuálně probíhá rekonstrukce části slavné dvojvily bratří Čapků, konkrétně domu Karla Čapka. Součástí obnovy byl také odborný průzkum dřevěných konstrukcí krovu, který realizovali technici Dřevařského ústavu.

Současná rekonstrukce se týká části po Karlu Čapkovi, kterou v roce 2013 odkoupila městská část Praha 10 s cílem zachovat autentický charakter domu a v budoucnu jej zpřístupnit veřejnosti jako muzeum.

Kontrola krovu před rekonstrukcí

V rámci rekonstrukce dostali odborníci z Dřevařského ústavu za úkol detailně zmapovat a vyhodnotit stav krovu a dalších dřevěných konstrukcí. Cílem bylo ověřit, zda se v konstrukci nevyskytují dřevokazné houby, dřevokazný hmyz nebo jiné poruchy, které by mohly ohrozit její bezpečnost a životnost. Posuzovaly se také případné nadměrné trhliny, průhyby konstrukce nebo uvolněné spoje.

Průzkum potvrdil, že stav krovu je uspokojivý a konstrukce může po rekonstrukci dále bezpečně sloužit.

Právě u historických staveb, při rekonstrukcích starších budov nebo před instalací fotovoltaiky je odborná diagnostika zásadní součástí příprav stavebních prací.

Umožňuje včas odhalit skryté poruchy a navrhnout taková opatření, která zachovají maximum původních konstrukcí, nebo jejich zpevnění při současném zajištění bezpečnosti a dlouhodobé životnosti objektu.

Příběh budovy

Památkově chráněná dvojvila vznikla v letech 1923–1924 podle návrhu architekta Ladislava Machoně, významného představitele české meziválečné architektury a spolupracovníka Jana Kotěry. Objekt byl postaven jako společný dům pro bratry Josefa a Karla Čapka v rámci tehdejší vinohradské kolonie inspirované principy zahradního města.

Dům tvoří dvě zrcadlově otočené části. Pravou obýval Karel Čapek se svým otcem, levá patřila Josefu Čapkovi, který si v podkroví zřídil malířský ateliér. Významnou součástí domu byla také rozsáhlá zahrada, kde se scházeli známí „Pátečníci“, mezi nimi například Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš nebo Ferdinand Peroutka.

Diagnostika dřevěných konstrukcí

Výzkumný a vývojový ústav dřevařský se dlouhodobě věnuje diagnostice historických i současných dřevěných konstrukcí. Zajišťuje diagnostiku budov, krovů, střech a dalších prvků ze dřeva, analýzu stavu konstrukcí a návrhy technických opatření.

Součástí služeb jsou také mykologické průzkumy, biologické analýzy vzorků dřeva, hodnocení ochrany dřevěných konstrukcí nebo laboratorní ověřování účinnosti chemické ochrany dřeva.

Odborníci VVÚD zároveň poskytují dohled nad realizací navržených opatření a konzultace projektantům, dodavatelům i realizačním firmám. U památkově cenných objektů je cílem vždy citlivé propojení historické hodnoty stavby s požadavky na její bezpečné a dlouhodobé fungování.